DALŠÍ PROKLETÁ:
"Dělej, co se ti vyplatí,"
tak uvažují bohatí
hrdí na svou aroganci,
libují si v pitkách, tanci.
Neptají se na nuzáka,
který v potu tvrdě maká
za pár šupů na hodinu,
v životě zná jenom dřinu.
Hleďme na ty mamonáře!
Jak se rozežrané tváře
baví lidským utrpením,
opilí svým velkým jměním.
Jak nenasytní upíři,
co vezmou nuzným - prohýří!
Starají se o svá břicha,
každý pád předchází pýcha!
Povzneseni nad pohromy,
když nehoří jejich domy,
až tu jednou všechno zničí,
mají konta v zahraničí.
Jenom vlastní prospěch vidí
- ožebračí naše lidi.
Dál na vlastní národ kálí
v hambincích se rádi válí.
Dcery chudých, ty jsou k mání,
v bordelech jsou na svlíkání?
Jejich mladá bílá kůže
přiláká znuděné muže.
Pro potěšení z lakoty,
jsou pro ně jenom flákoty.
V jejich myslích jsou jen nuly,
už jim vzali vlastní vůli.
Žádnou lásku nepoznaly !
Prázdno v očích, vše jim vzali.
Jejich srdce snadno zlámou,
málokterá bude mámou.
Jejich duše - stíny zloby,
jejich lůna jsou jak hroby!
Prázdno v očích - vše jim vzali,
důstojnost, sny i ty malý...
V ponížení běd a hrůze
klaňte se zbohatlé lůze!
Bez konta nemáte šanci,
uctívejte aroganci
a jejich drahé plechovky,
tu jízdu středem vozovky,
ten luxus jejich příbytků
i TOP morálku dobytků !
Kdo já jsem? Jen básník špína,
černá ovce, kůže líná,
velký hovno, co moc smrdí.
Vy máte být na co hrdí?
Chraňte sebe neskonale,
nejvíc serte na ty malé,
ať to stojí co to stojí,
hlavně když se lidi bojí!
Možná nemám vaše statky,
ani vaše nedostatky,
bezohlednou eleganci,
ani nemám důvod k tanci.
Chybí mi sklon k vaší zradě,
mám soucit a lásku k pravdě,
stojím tu s ní poplivaná,
ale vás mám pod nohama.
Hleďme na ty mamonáře!
Jak se rozežrané tváře
baví lidským utrpením
se svým nakradeným jměním!
Jak nenasytní upíři,
co vezmou nuzným - prohýří!
Tím víc za pitky utrácí,
čím víc náš národ krvácí.
Zaplatí jim z nedostatku,
kdo nemají hmotných statků?
kdo nemají hmotných statků?
Chrání sebe neskonale,
tíhu hodí na ty malé !
Tlupa Klausů a Kalousků
vyžírá kousek po kousku
národ krotkých tupých ovcí,
už zpívají bezdomovci:
"Kde domov můj, kde domov můj,
blízká skládka, les nebo hnůj ?
Národ po krk v beznaději,
hlavně když se lidi bojí
o práci, domov a ten děs
zůstat úplně bez peněz
a opožděním se splátkou
utáhnout si krk oprátkou ?"
Zastav se nejdřív, stůj blázne,
obdivuješ duše prázdné,
prázdnou lásku jejich srdcí,
znuděniost a aroganci ?
Nepláčou, když les se kácí,
přelétaví jak ti ptáci
a povrchní jak to bláto,
žijí tím, že "mají na to!"
My nemáme vaše statky,
ani vaše nedostatky,
bezohlednou eleganci,
dnes nemáme důvod k tanci
a vzkazujeme všem "mocným,"
že každý z nás je nám vzácný.
Chybí nám sklon k vaší zradě,
máme soucit, lásku k pravdě!
Jste lepší, když nahamtáte,
že s námi tak pohrdáte ?
Však musíme vám sdělit žel,
bez vás by svět se obešel!
Vy žijete si v oblacích
a svět kvůli vám krvácí.
Staráte se o svá břicha ?
Každý pád předchází pýcha!
.......................................