Většina etap vede Francií, ale je běžné, že některé etapy zavítají i do okolních států, například do Itálie, Španělska, Švýcarska, Belgie, Lucemburska a Německa, ale i do nesousedících zemí, například do Irska, Velké Británie nebo Nizozemska. Tři týdny trvající závod obvykle zahrnuje dva dny volna, které jsou často využívány pro přesun mezi etapami.

V posledních letech předchází první etapě krátká časovka jednotlivců (1 – 15 km) zvaná prolog. Tradiční cíl je na pařížských Champs–Elysées. Mezi tím závod nabízí etapy různého charakteru, například rovinaté etapy, horské etapy, časovky jednotlivců a časovky týmů. Vzhledem k rozmanitosti závodu je celkovým vítězem obvykle kvalitní vrchař nebo časovkář.

Dopingové skandály

Během let byla Tour zkažena mnoha dopingovými skandály.

13. července 1967 zemřel při výjezdu na Mont Ventoux britský cyklista Tom Simpson. Pitva prokázala nadměrné užívání amfetaminu.

8. července 1998 propukl velký skandál, když francouzští celníci zatkli Willyho Woeta, lékaře cyklistického týmu Festina, jehož hlavním jezdcem byl Richard Virenque, za držení nelegálního množství léků na předpis a narkotik, včetně erytropoetinu (EPO), růstových hormonů, testosteronů a amfetaminu. Woet později odkryl mnoho praktik používaných v cyklistice ve své knize Massacre a la Chaîne. Richard Virenque odmítl podezření z dopingu a dodal, že jestliže dopoval, nebylo to vědomě. 23. července 1998 francouzská policie, jednající dle povolení k domovní prohlídce, našla důležité množství dopingových produktů v hotelu a automobilech stáje TVM. Závod byl zásadně narušen, některé týmy ze závodu odstoupily a jiné protestovaly proti zákrokům policie přerušením etap. Ještě v roce 2000 byli Richard Virenque a vedení stáje Festina v této souvislosti vyslýcháni.

Lance Armstrong vyhrál závod rekordně sedmkrát za sebou bez větších kontroverzí, ale po skončení kariéry přišel list L’Equipe s obviněními, že si také pomáhal nedovolenými prostředky.

V roce 2006, po skončení Armstrongovy éry, zvítězil v závodě Američan Floyd Landis. Dopingová kontrola ale našla v jeho vzorcích zakázané látky. Případ byl uzavřen na podzim roku 2007, ředitelstvím TdF byl vyhlášen nový vítěz - Oscar Pereiro Sio, svého času druhý v celkovém pořadí. Navíc už před závodem odstoupilo ze závodu několik favoritů zapletených do vyšetřování dopingových obvinění ve Španělsku, včetně vítěze závodu z roku 1997 Jana Ullricha.

V roce 2007 byl zjištěn doping u jednoho z hlavních aspirantů na titul. Alexander Vinokourov měl pozitivní výsledek na krevní doping a následně byl propuštěn ze služeb týmu Astana. Několik dní před koncem TdF byl propuštěn Dán Michael Rasmussen ze stáje Rabobank, důvodem vyhazovu byly lživé informace o místě tréninku, čímž znemožnil kontrolu dopingovým komisařům. Rasmussen v té době jel ve žlutém trikotu pro nejlepšího jezdce.

Trikoty

Závod je spojen s několika soutěžemi, k nimž je obvykle přidružen barevný trikot. Aktuální držitel ocenění je oprávněn nosit během jízdy příslušný trikot.

Žlutý trikot (maillot jaune) nosí vedoucí jezdec celého závodu a je ceněn ze všech nejvíce. Po skončení závodu je vedoucí jezdec vyhlášen celkovým vítězem. Ocenění získává jezdec, který má nejmenší součet všech časů z jednotlivých etap.

Zelený trikot (maillot vert) je udělován za sprintérské body. Na konci každé etapy jsou tyto body uděleny jezdcům, kteří skončí první, druzí atd. Počet bodů závisí na typu etapy – mnoho bodů za rovinaté etapy, méně již za horské etapy a nejméně za časovky. V průběhu etapy je možné získat nějaké body i za nejrychlejší průjezd určitými kontrolními místy, tzv. rychlostními prémiemi, obvykle bývají dvě v etapě. Na těchto kontrolních místech (stejně jako v cíli) je možné získat i sekundy navíc pro žlutý trikot. Tyto bonifikace hrají obvykle roli hlavně v prvním týdnu závodu před horskými etapami, kdy je celkové pořadí velmi vyrovnané. Nejvíce zelených trikotů (6) získal Eric Zabel.

Michael Rasmussen v puntíkovaném trikotu pro průběžně nejlepšího vrchaře v Tour de France

Puntíkovaný trikot (maillot a pois) je určen pro krále hor. Na vrcholu vybraných stoupání jsou nejrychlejším jezdcům rozdělovány body. Výjezdy jsou děleny na kategorie od 1 (nejobtížnější) do 4 (nejlehčí) podle jejich náročnosti (strmosti). Existuje i pátá kategorie (Hors categorie) pro nejtěžší vrcholy. V roce 2004 byl systém hodnocení změněn, za první místo ve výjezdu 1. – 4. kategorie jsou uděleny 3 body, zatímco za vítězství ve výjezdech kategorie Hors je uděleno bodů 20. Body za vítězství v 1. – 4. kategorii jsou uděleny prvním třem jezdcům, zatímco v kategorii Hors prvním deseti jezdcům. Umístění v první trojce v posledním výjezdu každého dne je navíc ohodnoceno dvojnásobným počtem bodů. O vrchařské vítězství se bojuje od roku 1933, puntíkovaný trikot byl poprvé představen v roce 1975. Barvy byly zvoleny sponzorem Poulain Chocolate. Historicky nejúspěšnějším jezdcem je Richard Virenque, který triumfoval sedmkrát – v letech 1994 – 1997, 1999, 2003 a 2004.

Soutěž o bílý trikot, který je obdobou žlutého trikotu, je určena jezdcům, kteří 1. ledna roku, v němž se jede závod, nedovršili 25 let. Poslední soutěží je soutěž o nejbojovnějšího jezdce. Každý den se sejde skupina rozhodčích, jež uděluje body závodníkům, kteří se pokusili o únik či jiný podobný útok. Jezdec s největším počtem bodů nosil bílé startovní číslo na červeném pozadí (místo černého čísla na bílém pozadí). V roce 2004 nastala změna, vítěz získává bílé číslo na modrém pozadí.

Poslední soutěží je soutěž družstev. Po každé etapě je týmu přidán čas tří nejrychlejších jezdců. Nyní má Tour de France 21 týmů po 9 závodnících.

Druhy etap

Běžná etapa

V běžných etapách startují všichni jezdci najednou. Cyklistům je dovolen kontakt, mohou jet v zákrytu (v háku). Jízda ve větrném stínu je rozhodující pro taktiku: osamocený jezdec má jen malou šanci na dojetí skupiny cyklistů, kteří se mohou střídat v namáhavé pozici na čele skupiny. Většina jezdců tvoří největší skupinu, peloton, s útočícími skupinami na čele a odpadajícími skupinami na chvostu. V horských etapách bývá peloton rozdrobený, v rovinatých etapách jezdí pospolu.

Jestliže dorazí do cíle více jezdců najednou, nezrychlují proto, aby si zlepšili svůj čas o pár sekund. Existuje totiž pravidlo, že když jeden závodník dorazí do cíle se ztrátou menší než jedna sekunda, je mu připsán stejný čas, jako jezdci před ním. Toto platí postupně i pro další jezdce, proto, když peloton dorazí do cíle pohromadě, je všem jezdcům připsán stejný čas jako vítězi. A to i přesto, že průjezd pelotonu přes cílovou pásku trvá desítky sekund, někdy i minuty. Na čele probíhají sprintérské souboje, avšak ne pro zlepšení času, ale pro triumf v etapě a pro body pro zisk zeleného trikotu pro nejlepšího sprintera. Po první dvacítce jezdců, kdy se již nerozdělují sprintérské body, již jezdci nesoutěží o konečné pořadí. Toto nepsané pravidlo předchází nebezpečným hromadným spurtům. Uprostřed některých etap nebo na jejích koncích je možné získat časový bonus, avšak to platí jen pro první tři jezdce, kteří dosáhnou určitého kontrolního místa. Tento bonus bývá maximálně 20 sekund.

Existuje i pravidlo, že když jezdec upadne méně než kilometr před cílem etapy, což je signalizováno červeným trojúhelníkovým praporkem nad tratí, pak je mu připsán stejný čas jako je čas dojezdu skupiny, jejíž byl členem v době, kdy upadl. Toto pravidlo zamezuje tomu, aby byli spurtéři potrestáni za nehodu, která nereflektuje jejich skutečný celkový výkon na trati. Tento spurtér sice nevyhraje etapu, ale není penalizován v celkovém pořadí.

Časovka jednotlivců

Lance Armstrong na trati prologu Tour v roce 2004

Časovku jednotlivců jezdí cyklisté samostatně. Jezdci startují v intervalu dvou minut, a to v obráceném pořadí v celkové klasifikaci. Nejvýše postavení jezdci, startující nakonec, vyrážejí na trať v intervalech tří minut. Toto pravidlo však neplatí vždy. Tour v roce 2004 nabídla časovku (dlouhou asi 15 km) s cílem na vrcholu legendární Alpe d'Huez, v níž jezdci startovali v rozmezí jedné minuty, ti nejlepší v rozmezí dvou minut.

Protože je časovka jednotlivců zkouškou individuálních schopností, jezdci se v průběhu etapy nemohou domlouvat. Jestliže jezdec dojede závodníka jedoucího před ním, což se díky různým schopnostem cyklistů často děje, nesmí jet tito závodníci jako skupina. Především nesmí jet v zákrytu.

V průběhu Tour de France se obvykle uskuteční tři nebo čtyři časovky jednotlivců. Před první etapou se jede krátká časovka, nazývaná prolog, která rozhoduje o tom, kdo bude vozit v první etapě žlutý trikot a zamezuje tomu, aby byli jezdci vměstnáni v celkové klasifikaci se stejnými časy (v prvním týdnu zaznamená mnoho jezdců stejný čas díky pravidlu zmíněnému výše). Následuje rovinatá časovka, horská časovka a před koncem závodu další rovinatá časovka.

Tradičně je poslední časovka předposlední etapou, která rozhoduje o vítězi ještě před startem poslední etapy, která se již nejede soutěžně. Při některých příležitostech však organizátoři závodu změnili poslední etapu s dojezdem v Paříži na časovku. Posledním závodem, kdy se toto stalo, byla Tour v roce 1989, pověstná nejtěsnějším vítězstvím Grega LeMonda před Laurentem Fignonem. Fignon vjížděl do poslední etapy jako vedoucí jezdec s náskokem 50 s, ale nakonec byl poražen o osm sekund po skvělém časovkářském výkonu LeMonda.

Časovka týmů

Časovka týmů je podobná časovce jednotlivců, ale celý tým jezdí pohromadě. Tým jezdí jako skupina, jezdci se střídají na čele, ale nemohou spolupracovat s ostatními týmy. Každému členu týmu je připočítán konečný čas pátého jezdce devítíčlenného týmu. Avšak odtrhne-li se jezdec od skupiny a dojede na šesté či nižší pozici odděleně od této skupiny, je mu připočítán horší čas, než kterého skutečně dosáhl. Proto, píchne-li nebo upadne-li vůdce skupiny, tým musí obětovat čas týmu ve prospěch času svého lídra. Zatím naposledy se na Tour časovka týmů jela v roce 2005.

Slavné etapy

Profil stoupání na Alpe d'Huez

Poslední etapa končí na bulváru Champs-Elysées v Paříži, který je kvůli svému pokrytí dlažebními kameny pro jezdce velmi nepříjemný. Tato etapa se většinou nejezdí v soutěžním duchu, protože o vítězi je již zpravidla rozhodnuto, stává se obvykle soubojem sprinterů o prestižní poslední etapové vítězství. Přesto se v minulosti objevily výjimky. V roce 1987, kdy Stephen Roche vedl po poslední časovce o 40 s před Pedrem Delgadem, se Delgado v poslední etapě odtrhl od pelotonu a pokusil se na poslední chvíli strhnout vítězství na svou stranu. Avšak Roche Delgada dohonil a oba dojeli v hlavním pelotonu.

V posledních letech organizátoři experimentovali s přesunutím poslední časovky jednotlivců do poslední etapy místo etapy předposlední. Nejznámější se tímto stala Tour v roce 1989, kdy Greg LeMond převzal žlutý trikot v poslední časovkářské etapě před Laurentem Fignonem a zvítězil o osm sekund.

Proslulou etapou je etapa s cílem na Alpe d'Huez. V roce 2004 se organizátoři rozhodli k dalšímu experimentu a uspořádali časovku jednotlivců s cílem na Alpe d'Huez. Tato změna však závodníky nebyla přijata příliš dobře.

Neméně známou etapou je etapa končíci v Provensálských Alpách na vrcholu Mont Ventoux. Tento téměř 22 kilometrový kopec s průměrným sklonem 7,43 % sice není zařazován do programu Tour de France tak často jako výšlap na L'Alpe-d'Huez, přesto je mnohými považován za nejnáročnější kopec Tour de France.

Stoupání na Mont Ventoux

Hostitelství začátku nebo konce etapy přináší dotyčnému městu prestiž. Zatímco dříve začínala každá etapa na místě, kde předchozí etapa končila, a závod byl proto kontinuální, nyní startují etapy o několik kilometrů dále. Tím je zajištěno, že si svůj kousek slávy užije více měst.

Velmi prestižní je hostit prolog a začátek první etapy. Jelikož je prolog příliš krátký na přejezd mezi dvěma městy, odehrává se prolog a začátek první etapy ve stejném městě. Tour de Francie bývá střídavě zahájena uvnitř Francie a mimo ni, často se i několik prvních etap jezdí v okolních státech.

Seznam celkových vítězů

Rok Vítěz Země 2009 Alberto Contador 2008 Carlos Sastre 2007 Alberto Contador 2006 Óscar Pereiro 2005 Lance Armstrong 2004 Lance Armstrong 2003 Lance Armstrong 2002 Lance Armstrong 2001 Lance Armstrong 2000 Lance Armstrong 1999 Lance Armstrong 1998 Marco Pantani 1997 Jan Ullrich 1996 Bjarne Riis (Přiznal se k dopingu) 1995 Miguel Indurain 1994 Miguel Indurain 1993 Miguel Indurain 1992 Miguel Indurain 1991 Miguel Indurain 1990 Greg LeMond 1989 Greg LeMond 1988 Pedro Delgado 1987 Stephen Roche 1986 Greg LeMond 1985 Bernard Hinault 1984 Laurent Fignon 1983 Laurent Fignon 1982 Bernard Hinault 1981 Bernard Hinault 1980 Joop Zoetemelk 1979 Bernard Hinault 1978 Bernard Hinault 1977 Bernard Thévenet 1976 Lucien Van Impe 1975 Bernard Thévenet 1974 Eddy Merckx 1973 Luis Ocana 1972 Eddy Merckx 1971 Eddy Merckx 1970 Eddy Merckx 1969 Eddy Merckx 1968 Jan Janssen 1967 Roger Pingeon 1966 Lucien Aimar 1965 Felice Gimondi 1964 Jacques Anquetil 1963 Jacques Anquetil 1962 Jacques Anquetil 1961 Jacques Anquetil 1960 Gastone Nencini 1959 Federico Bahamontes 1958 Charly Gaul 1957 Jacques Anquetil 1956 Roger Walkowiak 1955 Louison Bobet 1954 Louison Bobet 1953 Louison Bobet 1952 Fausto Coppi 1951 Hugo Koblet 1950 Ferdinand Kubler 1949 Fausto Coppi 1948 Gino Bartali 1947 Jean Robic 1946 závod se nekonal 1945 závod se nekonal 1944 závod se nekonal 1943 závod se nekonal 1942 závod se nekonal 1941 závod se nekonal 1940 závod se nekonal 1939 Sylvere Maes 1938 Gino Bartali 1937 Roger Lapébie 1936 Sylvere Maes 1935 Romain Maes 1934 Antonin Magne 1933 Georges Speicher 1932 André Leducq 1931 Antonin Magne 1930 André Leducq 1929 Maurice de Waele 1928 Nicolas Frantz 1927 Nicolas Frantz 1926 Lucien Buysse 1925 Ottavio Bottecchia 1924 Ottavio Bottecchia 1923 Henri Pélissier 1922 Firmin Lambot 1921 Léon Scieur 1920 Philippe Thys 1919 Firmin Lambot 1918 závod se nekonal 1917 závod se nekonal 1916 závod se nekonal 1915 závod se nekonal 1914 Philippe Thys 1913 Philippe Thys 1912 Odile Defraye 1911 Gustave Garrigou 1910 Octave Lapize 1909 François Faber 1908 Lucien Petit-Breton 1907 Lucien Petit-Breton 1906 René Pottier 1905 Louis Trousselier 1904 Henri Cornet 1903 Maurice Garin

Vítězství jednotlivců na Tour de France

Cyklista	Stát	Počet	Rok
Lance Armstrong	USA	7x	1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005 (dokázal vyhrát sedmkrát po sobě).
Jacques Anquetil	Francie	5x	1957, 1961, 1962, 1963 a 1964
Eddy Merckx	Belgie	5x	1969, 1970, 1971, 1972 a 1974
Bernard Hinault	Francie	5x	1978, 1979, 1981, 1982 a 1985
Miguel Indurain	Španělsko	5x	1991, 1992, 1993, 1994 a 1995 (jako první dokázal vyhrát pětkrát po sobě).

Celkový seznam vítězů sprinterské soutěže (zelený trikot)

Oscar Freire - vítěz sprintérské soutěže TdF 2008

Rok	Vítěz	Body	Druhé místo	Body	Třetí místo	Body
2009	Thor Hushovd	280	Mark Cavendish	270	Gerald Ciolek	148
2008	Óscar Freire	270	Thor Hushovd	220	Erik Zabel	217
2007	Tom Boonen	256	Robert Hunter	234	Erik Zabel	232
2006	Robbie McEwen	288	Erik Zabel	199	Thor Hushovd	195
2005	Thor Hushovd	194	Stuart O'Grady	182	Robbie McEwen	178
2004	Robbie McEwen	272	Thor Hushovd	247	Erik Zabel	245
2003	Baden Cooke	216	Robbie McEwen	214	Erik Zabel	188
2002	Robbie McEwen	280	Erik Zabel	261	Stuart O'Grady	208
2001	Erik Zabel	252	Stuart O'Grady	244	Damien Nazon	169
2000	Erik Zabel	321	Robbie McEwen	203	Romāns Vainšteins	184
1999	Erik Zabel	323	Stuart O'Grady	275	Christophe Capelle	196
1998	Erik Zabel	327	Stuart O'Grady	230	Tom Steels	221
1997	Erik Zabel	350	Frederic Moncassin	223	Mario Traversoni	198
1996	Erik Zabel	335	Frederic Moncassin	284	Fabio Baldato	255
1995	Laurent Jalabert	333	Djamolidine Abdoujaparov	271	Miguel Indurain	180
1994	Djamolidine Abdoujaparov	322	Silvio Martinello	273	Jan Svorada	230
1993	Djamolidine Abdoujaparov	298	Johan Museeuw	157	Maximillian Sciandri	153
1992	Laurent Jalabert	293	Johan Museeuw	262	Claudio Chiappucci	202
1991	Djamolidine Abdoujaparov	316	Laurent Jalabert	263	Olaf Ludwig	175
1990	Olaf Ludwig	256	Johan Museeuw	221	Erik Breukink	118
1989	Seán Kelly	277	Etienne De Wilde	194	Steven Rooks	163
1988	Eddy Planckaert	278	Davis Phinney	193	Seán Kelly	183
1987	Jean-Paul van Poppel	263	Stephen Roche	247	Pedro Delgado	228
1986	Eric Vanderaerden	277	Josef Lieckens	232	Bernard Hinault	210
1985	Seán Kelly	434	Greg Lemond	332	Stephen Roche	279
1984	Frank Hoste	322	Seán Kelly	318	Eric Vanderaerden	247
1983	Seán Kelly	360	Frits Pirard	144	Laurent Fignon	126
1982	Seán Kelly	429	Bernard Hinault	152	Phil Anderson	149
1981	Freddy Maertens	428	William Tackaert	222	Bernard Hinault	184
1980	Rudy Pevenage	194	Seán Kelly	153	Ludo Peeters	148
1979	Bernard Hinault	253	Dietrich Thurau	157	Joop Zoetemelk	109
1978	Freddy Maertens	242	Jacques Esclassan	189	Bernard Hinault	123
1977	Jacques Esclassan	236	Giacinto Santambrogio	140	Dietrich Thurau	137
1976	Freddy Maertens	293	Pierino Gavazzi	140	Jacques Esclassan	128
1975	Rik Van Linden	342	Eddy Merckx	240	Francesco Moser	199
1974	Patrick Sercu	283	Eddy Merckx	270	Barry Hoban	170
1973	Herman Van Springel	187	Joop Zoetemelk	168	Luis Ocaña	145
1972	Eddy Merckx	196	Rik Van Linden	135	Joop Zoetemelk	132
1971	Eddy Merckx	202	Cyrille Guimard	186	Gerben Karstens	107
1970	Walter Godefroot	212	Eddy Merckx	207	Marino Basso	161
1969	Eddy Merckx	244	Jan Janssen	149	Marinus Wagtmans	136
1968	Franco Bitossi	241	Walter Godefroot	219	Jan Janssen	200
1967	Jan Janssen	154	Guido Reybrouck	119	Georges Vandenberghe	111
1966	Willy Planckaert	211	Gerben Karstens	189	Edward Sels	178
1965	Jan Janssen	144	Guido Reybrouck	130	Felice Gimondi	124
1964	Jan Janssen	208	Edward Sels	199	Rudi Altig	165
1963	Rik Van Looy	275	Jacques Anquetil	138	Federico Bahamontes	123
1962	Rudi Altig	173	Emile Daems	144	Jean Graczyk	140
1961	André Darrigade	174	Jean Gainche	169	Guido Carlesi	148
1960	Jean Graczyk	74	Graziano Battistini	40	Federico Bahamontes	35
1959	André Darrigade	613	Gérard Saint	524	Jacques Anquetil	503
1958	Jean Graczyk	347	Joseph Planckaert	406	André Darrigade	553
1957	Jean Forestier	301	Wim van Est	317	Adolf Christian	366
1956	Stan Ockers	280	Fernand Picot	464	Gerrit Voorting	465
1955	Stan Ockers	322	Wout Wagtmans	399	Miguel Poblet	409
1954	Ferdi Kübler	215.5	Stan Ockers	284.5	Fritz Schär	286.5
1953	Fritz Schär	271	Fiorenzo Magni	307	Raphaël Géminiani	406

Vítězství jednotlivců sprinterské soutěže

Stát	Zelený trikot
Erik Zabel	6x - 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001
Sean Kelly	4x - 1982, 1983, 1985, 1989
Jan Janssen	3x - 1964, 1965, 1967
Eddy Merckx	3x - 1969, 1971, 1972
Freddy Maertens	3x - 1976, 1978, 1981
Dżamolidin Abdużaparow	3x - 1991, 1993, 1994
Robbie McEwen	3x - 2002, 2004, 2006
Stan Ockers	2x - 1955, 1956
Jean Graczyk	2x - 1958, 1960
André Darrigade	2x - 1959, 1961
Laurent Jalabert	2x - 1992, 1995
Thor Hushovd	2x - 2005, 2009

Michael Rasmussen v puntíkovaném trikotu pro průběžně nejlepšího vrchaře v Tour de France 2005

Celkový seznam vítězů vrchařské soutěže (puntíkovaný trikot)

Rok	Puntíkatý trikot	Rok	Puntíkatý trikot	Rok	Puntíkatý trikot
1933	Vicente Trueba	1964	Federico Bahamontes	1993	Tony Rominger
1934	Rene Vietto	1965	Julio Jiminez	1994	Richard Virenque
1935	Felicien Vervaecke	1966	Julio Jiminez	1995	Richard Virenque
1936	Julian Berrendero	1967	Julio Jiminez	1996	Richard Virenque
1937	Felicien Vervaecke	1968	Aurelio Gonzales	1997	Richard Virenque
1938	Gino Bartali	1969	Eddy Merckx	1998	Christophe Rinero
1939	Sylvere Maes	1970	Eddy Merckx	1999	Richard Virenque
1940	-	1971	Lucien Van Impe	2000	Santiago Botero
1941	-	1972	Lucien Van Impe	2001	Laurent Jalabert
1942	-	1973	Pedro Torres	2002	Laurent Jalabert
1945	-	1974	Domingo Perurena	2003	Richard Virenque
1946	-	1975	Lucien Van Impe	2004	Richard Virenque
1947	Pierre Brambilla	1976	Giancarlo Bellini	2005	Michael Rasmussen
1948	Gino Bartali	1977	Lucien Van Impe	2006	Michael Rasmussen
1949	Fausto Coppi	1978	Mariano Martinez	2007	Juan Mauricio Soler Hernandez
1950	Louison Bobet	1979	Giovanni Battaglin	2008	Bernhard Kohl
1951	Raphael Geminiani	1980	Raymond Martin	2009	Franco Pellizotti
1952	Fausto Coppi	1981	Lucien Van Impe	2010
1953	Jesus Lerono	1982	Bernard Vallet	2011
1954	Federico Bahamontes	1983	Lucien Van Impe	2012
1955	Charly Gaul	1984	Robert Millar	2013
1956	Charly Gaul	1985	Luis Herrera	2014
1957	Gastone Nencini	1986	Bernard Hinault	2015
1958	Federico Bahamontes	1987	Luis Herrera	2016
1959	Federico Bahamontes	1988	Steven Rooks	2017
1960	Imerio Massignan	1989	Gert-Jan Theunisse	2018
1961	Imerio Massignan	1990	Thierry Claveyrolat	2019
1962	Federico Bahamontes	1991	Claudio Chiappucci	2020
1963	Federico Bahamontes	1992	Claudio Chiappucci	2021

Vítězství jednotlivců vrchařské soutěže

Stát	Puntíkovaný trikot
Richard Virenque	7x - 1994, 1995, 1996, 1997, 1999, 2003, 2004
Federico Bahamontes	6x - 1954, 1958, 1959, 1962, 1963, 1964
Lucien Van Impe	6x - 1971, 1972, 1975, 1977, 1981, 1983
Julio Jiminez	3x - 1965, 1966, 1967
Eddy Merckx	2x - 1969, 1970
Felicien Vervaecke	2x - 1935, 1937
Gino Bartali	2x - 1938, 1948
Fausto Coppi	2x - 1949, 1952
Charly Gaul	2x - 1955, 1956
Imerio Massignan	2x - 1960, 1961
Luis Herrera	2x - 1985, 1987
Claudio Chiappucci	2x - 1991, 1992
Laurent Jalabert	2x - 2001, 2002
Michael Rasmussen	2x - 2005, 2006

Nejznámější stoupání Tour de France

Col de la Bonette (2802 m.n.m.); Col de l' Iseran (2770 m.n.m.); Col du Granon, (2413 m.n.m.); Col d' Izoard (2360 m.n.m.); Col de la Lombarde (2351 m.n.m.); Val Thorens (2275 m.n.m.); Andorra Arcalis (2240 m.n.m.); Col du Mont-Cenis (2083 m.n.m.); Port de Pailhères (2001 m.n.m.); Col de la Madeleine (1993 m.n.m.); La Plagne (1980 m.n.m.); Col du Glandon (1924 m.n.m.); Plateau de Beille (1780 m.n.m.); Plateau de Beille (1780 m.n.m.); Superbagnères (1770 m.n.m.); Port de Balès (1755 m.n.m.); Chamrousse (1730 m.n.m.); Luz Ardiden (1715 m.n.m.); Col d' Aubisque (1709 m.n.m.); Col de Joux-Plane (1691 m.n.m.); Pla d'Adet (1669 m.n.m.); Pra-Loup (1630 m.n.m.); Port de Larrau (1573 m.n.m.); Col du Soudet (1540 m.n.m.); Col de l'Aspin (1489 m.n.m.); Col du Soulor (1474 m.n.m.).

Kopec	Vrchol ( m.n.m.)	Pohoří	Stát
Col Agnel	2744	Kottické Alpy	Francie a Itálie
Col du Galibier	2645	Alpy	Francie
Col du Tourmalet	2115	Pyreneje	Francie
Col de la Croix-de-Fer	2067	Alpy	Francie
Col d'Aubisque	1709	Pyreneje	Francie
Mont Ventoux	1909	Provensalské Alpy	Francie
Alpe d'Huez	1860	Alpy	Francie
Hautacam	1560	Pyreneje	Francie
Puy de Dôme	1415	Centrální masív	Francie

Rekordy

Lance Armstrong ve žlutém trikotu vedoucího jezdce Tour de France 2005

Čtyři jezdci dokázali vyhrát Tour pěktrát:

Jacques Anquetil (Francie) v letech 1957, 1961, 1962, 1963 and 1964;

Eddy Merckx (Belgie) v letech 1969, 1970, 1971, 1972 and 1974;

Bernard Hinault (Francie) v letech 1978, 1979, 1981, 1982 and 1985;

Miguel Indurain (Španělsko) v letech 1991, 1992, 1993, 1994 a 1995 (jako první dokázal vyhrát pětkrát po sobě).

Nejvíce ročníků dokázali vyhrát (po ročníku 2007)

Stát	Vyhrané ročníky
Francie	36
Belgie	18
USA	10
Španělsko	10
Itálie	9
Lucembursko	4
Švýcarsko	2
Nizozemsko	2
Irsko	1
Dánsko	1
Německo	1

Češi a Slováci na Tour

Tour de France se dosud zúčastnilo sedm Čechů a tři Slováci, přičemž Ján Svorada vyměnil v roce 1996 slovenské občanství za české. Nejúspěšnějšími jezdci jsou Svorada s osmi starty a třemi individuálními etapovými vítězstvími, Pavel Padrnos se sedmi starty a třemi vítězstvími v týmové časovce a Roman Kreuziger, který při svém premiérovém startu dosáhl doposud nejlepšího konečného umístění a navíc skončil těsně druhý v boji o bílý trikot pro jezdce do 25 let.

• 1987 Květoslav Palov (103.), Milan Jurčo (nedokončil)
• 1988 Milan Jurčo (139.)
• 1993 Ján Svorada (nedokončil)
• 1994 Ján Svorada (103., vyhrál etapu)
• 1995 Ján Svorada (nedokončil)
• 1996 Ján Svorada (nedokončil)
• 1998 Ján Svorada (nedokončil, vyhrál etapu)
• 1999 Ján Svorada (nedokončil), Pavel Padrnos (nedokončil)
• 2000 Pavel Padrnos (85.)
• 2001 Ján Svorada (129., vyhrál etapu)
• 2002 Tomáš Konečný (65.), Pavel Padrnos (69.), Ján Svorada (131.)
• 2003 René Anderle (83.), Pavel Padrnos (102., vyhrál týmovou časovku)
• 2004 Pavel Padrnos (79., vyhrál týmovou časovku), Jan Hruška (117.)
• 2005 Pavel Padrnos (95., vyhrál týmovou časovku)
• 2006 Pavel Padrnos (65.)
• 2008 Roman Kreuziger (13.), Peter Velits (58.)

---

Tour de France    2009  

---

Tour de France - oficiální WEB 2009

Tour de France 2009, v pořadí již 96. ročník nejslavnějšího cyklistického etapového závodu světa – Tour de France, probíhá mezi 4. a 26. července 2009. Odstartoval úvodní časovkou v Monaku a skončí tradičně pod pařížským Vítězným obloukem.

Trasa závodu

Etapa	Start / cíl	Vzdálenost	Typ etapy	Datum	Vítěz etapy	Žlutý trikot
1.	Monako – Monako	15,5 km	Časovka jednotlivci	4. červenec	Fabian Cancellara	Fabian Cancellara
2.	Monako – Brignoles	187 km	Rovinatá etapa	5. červenec	Mark Cavendish	Fabian Cancellara
3.	Marseille – La Grande-Motte	196,5 km	Rovinatá etapa	6. červenec	Mark Cavendish	Fabian Cancellara
4.	Montpellier – Montpellier	39 km	Časovka družstva	7. červenec	Astana	Fabian Cancellara
5.	Le Cap d'Agde – Perpignan	196,5 km	Rovinatá etapa	8. červenec	Thomas Voeckler	Fabian Cancellara
6.	Girona – Barcelona	181,5 km	Rovinatá etapa	9. červenec	Thor Hushovd	Fabian Cancellara
7.	Barcelona – Vallnord/Arcalís	224 km	Horská etapa	10. červenec	Brice Feillu	Rinaldo Nocentini
8.	Andorra la Vella – Saint-Girons	176,5 km	Horská etapa	11. červenec	Luis León Sánchez	Rinaldo Nocentini
9.	Saint-Gaudens – Tarbes	160,5 km	Horská etapa	12. červenec	Pierrick Fédrigo	Rinaldo Nocentini
Volný den				13. červenec
10.	Limoges – Issoudun	194,5 km	Rovinatá etapa	14. červenec	Mark Cavendish	Rinaldo Nocentini
11.	Vatan – Saint-Fargeau	192 km	Rovinatá etapa	15. červenec	Mark Cavendish	Rinaldo Nocentini
12.	Tonerre – Vittel	211,5 km	Rovinatá etapa	16. červenec	Nicki Sørensen	Rinaldo Nocentini
13.	Vittel – Colmar	200 km	Kopcovitá etapa	17. červenec	Heinrich Haussler	Rinaldo Nocentini
14.	Colmar – Besançon	199 km	Rovinatá etapa	18. červenec	Sergei Ivanov	Rinaldo Nocentini
15.	Pontarlier – Verbier	207,5 km	Horská etapa	19. červenec	Alberto Contador	Alberto Contador
Volný den				20. červenec
16.	Martigny – Bourg-Saint-Maurice	159 km	Horská etapa	21. červenec	Mikel Astarloza	Alberto Contador
17.	Bourg-Saint-Maurice – Le Grand-Bornand	169,5 km	Horská etapa	22. červenec	Fränk Schleck	Alberto Contador
18.	Annecy – Annecy	40,5 km	Časovka jednotlivci	23. červenec	Alberto Contador	Alberto Contador
19.	Bourgoin-Jallieu – Aubenas	178 km	Rovinatá etapa	24. červenec	Mark Cavendish	Alberto Contador
20.	Montélimar – Mont Ventoux	167 km	Horská etapa	25. červenec	Juan Manuel Garate	Alberto Contador
21.	Montereau-Fault-Yonne – Paříž	164 km	Rovinatá etapa	26. červenec	Mark Cavendish	Alberto Contador

Celkové výsledky

Žlutý trikot

Pořadí	Jezdec	Stát	Stáj	Celkový čas
1.	Alberto Contador	Španělsko	Astana	85h 48' 35"
2.	Andy Schleck	Lucembursko	Team Saxo Bank	+ 4' 11"
3.	Lance Armstrong	Spojené státy americké	Astana	+ 5' 24"
4.	Bradley Wiggins	Velká Británie	Garmin-Slipstream	+ 6' 01"
5.	Fränk Schleck	Lucembursko	Team Saxo Bank	+ 6' 04"
6.	Andreas Klöden	Německo	Astana	+ 6' 42"
7.	Vincenzo Nibali	Itálie	Liquigas	+ 7' 35"
8.	Christian Vande Velde	Spojené státy americké	Garmin-Slipstream	+ 12' 04"
9.	Roman Kreuziger	Česká republika	Liquigas	+ 14' 16"
10.	Christophe Le Mével	Francie	Française des Jeux	+ 14' 25"

Kompletní výsledky

Klasifikace

96. Tour de France 2009 – Klasifikace
Délka závodu	20 etap, xx km
Zelený trikot	Thor Hushovd	280 P.
2.	Mark Cavendish	270 P.
3.	Gerald Ciolek	148 P.
4.	José Joaquín Rojas	126 P.
5.	Nicolas Roche	122 P.
6.	Óscar Freire	119 P.
7.	Tyler Farrar	110 P.
8.	Franco Pellizotti	104 P.
9.	Alberto Contador	101 P.
10.	Andreas Klöden	89 P.
Puntíkovaný trikot	Franco Pellizotti	210 P.
2.	Egoi Martínez	135 P.
3.	Alberto Contador	126 P.
4.	Andy Schleck	111 P.
5.	Pierrick Fédrigo	99 P.
6.	Christophe Ker	89 P.
7.	Fränk Schleck	88 P.
8.	Mikel Astarloza	86 P.
9.	Juan Manuel Garate	86 P.
10.	Sandy Casar	84 P.
Bílý trikot	Andy Schleck	85h 52′ 46"
2.	Vincenzo Nibali	+ 3' 24″
3.	Roman Kreuziger	+ 10' 05″
4.	Pierre Rolland	+ 33' 33″
5.	Nicolas Roche	+ 34' 09″
6.	Brice Feillu	+ 37' 03″
7.	Peter Velits	+ 42' 24″
8.	Chris Anker Sørensen	+ 45' 36″
9.	Tony Martin	+ 50' 53″
10.	Jurij Trofimov	+ 1h 04′ 50″
Soutěž týmů	Astana	243h 56' 04"
2.	Garmin-Slipstream	+ 22' 35"
3.	Team Saxo Bank	+ 28' 34"
4.	Ag2r-La Mondiale	+ 31' 47"
5.	Liquigas	+ 43' 31"
6.	Euskaltel-Euskadi	+ 58' 05"
7.	Française des Jeux	+ 1h 01' 48"
8.	Cofidis	+ 1h 05' 34"
9.	Team Katusha	+ 1h 13' 57"
10.	Agritubel	+ 1h 20' 38"

---

Tour de France    2008  

---

Trasa závodu

Etapa	Start / cíl	Vzdálenost	Typ etapy	Datum	Vítěz etapy	Žlutý trikot
1.	Brest – Plumelec	197,5 km	Rovinatá etapa	5. červenec	Alejandro Valverde	Alejandro Valverde
2.	Auray – Saint-Brieuc	164,5 km	Rovinatá etapa	6. červenec	Thor Hushovd	Alejandro Valverde
3.	Saint-Malo – Nantes	208 km	Rovinatá etapa	7. červenec	Samuel Dumoulin	Romain Feillu
4.	Cholet – Cholet	29,5 km	Časovka jednotlivci	8. červenec	Stefan Schumacher	Stefan Schumacher
5.	Cholet – Châteauroux	232 km	Rovinatá etapa	9. červenec	Mark Cavendish	Stefan Schumacher
6.	Aigurande – Super Besse	195,5 km	Kopcovitá etapa	10. červenec	Riccardo Riccò	Kim Kirchen
7.	Brioude – Aurillac	159 km	Kopcovitá etapa	11. červenec	Luis León Sánchez	Kim Kirchen
8.	Figeac – Toulouse	172,5 km	Rovinatá etapa	12. červenec	Mark Cavendish	Kim Kirchen
9.	Toulouse – Bagnères-de-Bigorre	224 km	Horská etapa	13. červenec	Riccardo Riccò	Kim Kirchen
10.	Pau – Hautacam	156 km	Horská etapa	14. červenec	Leonardo Piepoli	Cadel Evans
Volný den				15. červenec
11.	Lannemezan – Foix	167,5 km	Kopcovitá etapa	16. červenec	Kurt Asle Arvesen	Cadel Evans
12.	Lavelanet – Narbonne	168,5 km	Rovinatá etapa	17. červenec	Mark Cavendish	Cadel Evans
13.	Narbonne – Nîmes	182 km	Rovinatá etapa	18. červenec	Mark Cavendish	Cadel Evans
14.	Nîmes – Digne-les-Bains	194,5 km	Rovinatá etapa	19. červenec	Óscar Freire	Cadel Evans
15.	Embrun – Prato Nevoso [5]	183 km	Horská etapa	20. červenec	Simon Gerrans	Fränk Schleck
Volný den				21. červenec
16.	Cuneo – Jausiers	157 km	Horská etapa	22. červenec	Cyril Dessel	Fränk Schleck
17.	Embrun – L'Alpe-d'Huez	210,5 km	Horská etapa	23. červenec	Carlos Sastre	Carlos Sastre
18.	Bourg-d'Oisans – Saint-Étienne	196,5 km	Kopcovitá etapa	24. červenec	Marcus Burghardt	Carlos Sastre
19.	Roanne – Montluçon	165,5 km	Rovinatá etapa	25. červenec	Sylvain Chavanel	Carlos Sastre
20.	Cérilly – Saint-Amand-Montrond	53 km	Časovka jednotlivci	26. červenec	Stefan Schumacher	Carlos Sastre
21.	Étampes – Paříž	143 km	Rovinatá etapa	27. červenec	Gert Steegmans	Carlos Sastre

Celkové výsledky

Celková klasifikace

Pořadí	Jezdec	Stát	Stáj	Celkový čas
1.	Carlos Sastre	Španělsko	Team CSC Saxo Bank	87h52'52"
2.	Cadel Evans	Austrálie	Silence-Lotto	+ 58"
3.	Bernhard Kohl	Rakousko	Gerolsteiner	+ 1'13"
4.	Denis Meňšov	Rusko	Rabobank	+ 2'10"
5.	Christian Vandevelde	Spojené státy americké	Garmin-Chipotle	+ 3'05"
6.	Fränk Schleck	Lucembursko	Team CSC Saxo Bank	+ 4'28"
7.	Samuel Sánchez	Španělsko	Euskaltel-Euskadi	+ 6'25"
8.	Kim Kirchen	Lucembursko	Team Columbia	+ 6'55"
9.	Alejandro Valverde	Španělsko	Caisse d'Epargne	+ 7'12"
10.	Tadej Valjavec	Slovinsko	AG2R-La Mondiale	+ 9'05"
…
13.	Roman Kreuziger	Česká republika	Liquigas	+ 12'59"

Sprinterská klasifikace

Pořadí	Jezdec	Stát	Stáj	Body
1.	Óscar Freire	Španělsko	Rabobank	270
2.	Thor Hushovd	Norsko	Crédit Agricole	- 50
3.	Erik Zabel	Německo	Team Milram	- 53
4.	Leonardo Duque	Kolumbie	Cofidis	- 89
5.	Kim Kirchen	Lucembursko	T-Mobile Team	- 115
6.	Alejandro Valverde	Španělsko	Caisse d'Epargne	- 134
7.	Robert Hunter	Jihoafrická republika	Barloworld	- 139
8.	Robbie McEwen	Austrálie	Silence-Lotto	- 141
9.	Julian Dean	Nový Zéland	Garmin-Chipotle	- 151
10.	Gerald Ciolek	Německo	Team Columbia	- 154
…
34.	Roman Kreuziger	Česká republika	Liquigas	- 224

Vrchařská klasifikace

Pořadí	Jezdec	Stát	Stáj	Body
1.	Bernhard Kohl	Rakousko	Gerolsteiner	128
2.	Carlos Sastre	Španělsko	Team CSC Saxo Bank	- 48
3.	Fränk Schleck	Lucembursko	Team CSC Saxo Bank	- 48
4.	Thomas Voeckler	Francie	Bouygues Télécom	- 63
5.	Sebastian Lang	Německo	Gerolsteiner	- 66
6.	Stefan Schumacher	Německo	Gerolsteiner	- 67
7.	John-Lee Augustyn	Jihoafrická republika	Barloworld	- 67
8.	Alejandro Valverde	Španělsko	Caisse d'Epargne	- 70
9.	Rémy Di Grégorio	Francie	Française des Jeux	- 76
10.	Egoi Martínez	Španělsko	Euskaltel-Euskadi	- 77
…
48.	Roman Kreuziger	Česká republika	Liquigas	- 115

Klasifikace mladých jezdců

Pořadí	Jezdec	Stát	Stáj	Celkový čas
1.	Andy Schleck	Lucembursko	Team CSC Saxo Bank	88h04'24"
2.	Roman Kreuziger	Česká republika	Liquigas	+ 1'27"
3.	Vincenzo Nibali	Itálie	Liquigas	+ 17'01"
4.	Maxime Monfort	Belgie	Cofidis	+ 24'09"
5.	Eduardo Gonzalo	Španělsko	Agritubel	+ 1h08'34"
6.	Thomas Lövkvist	Švédsko	Team Columbia	+ 1h13'55"
7.	John-Lee Augustyn	Jihoafrická republika	Barloworld	+ 1h24'49"
8.	Peter Velits	Slovensko	Team Milram	+ 1h38'17"
9.	Rémy Di Grégorio	Francie	Française des Jeux	+ 1h38'22"
10.	Luis León Sánchez	Španělsko	Caisse d'Epargne	+ 1h44'07"

Týmová klasifikace

Pořadí	Stáj	Stát	Celkový čas
1.	Team CSC Saxo Bank	Dánsko	263h29'57"
2.	AG2R-La Mondiale	Francie	+ 15'35"
3.	Rabobank	Nizozemsko	+ 1h05'26"
4.	Euskaltel-Euskadi	Španělsko	+ 1h16'26"
5.	Silence-Lotto	Belgie	+ 1h17'15"
6.	Caisse d'Epargne	Španělsko	+ 1h20'28"
7.	Team Columbia	Spojené státy americké	+ 1h23'00"
8.	Lampre	Itálie	+ 1h26'24"
9.	Gerolsteiner	Německo	+ 1h27'40"
10.	Crédit Agricole	Francie	+ 1h37'16"

Nejaktivnější jezdec

• Sylvain Chavanel; Francie; Cofidis

Držení trikotů